Od ledna 2023 jsme rozšířili spektrum vyšetření o stanovení bakterie Filifactor alocis a dvou nových genetických markerů (IL1-RN a IL-6).
Filifactor alocis je Gram-pozitivní bakterie, obligátní anaerob. Přežívá v mikrobiálním biofilmu uvnitř parodontálních kapes, především v apikální a střední části. Svou přítomností ovlivňuje bakteriální složení těchto zánětlivých míst. S dalšími závažnými paro-patogenními bakteriemi jako je Porphyromonas gingivalis či Aggregatibacter actinimycetemcomitans se navzájem podporují v růstu a vlivu na okolní tkáně. F.alocis produkuje specifické enzymy, které umí narušit extracelulární matrix (především kolageny) v okolí zubu. Další jeho produkty dokáží spouštět apoptózu epiteálních buněk, čímž přímo indikuje jejich smrt a poškozuje okolní tkáně zubu. K dalšímu poškození v přítomnosti bakterie F. alocis dochází skrze imunitní buňky neutrofily, u nichž indukuje uvolnění jejich intracelulárního obsahu, což vede k prohloubení poškození parodontu.
F. alocis se vyskytuje především u pacientů s pokročilou agresivní či chronickou parodontitidou a závažnost jeho přítomnosti je možno srovnávat s již výše zmíněnou bakterií P. gingivalis.
Antagonista receptoru pro IL-1 (IL-1RN) soutěží o vazbu na receptor pro IL-1α/β s interleukiny IL-1 (α/β), čímž ovlivňuje a reguluje cytokinovou imunitní odpověď. Po jeho navázání na receptor, nedochází k přenosu signálu dovnitř imunitní buňky, čímž tlumí zánětlivou reakci. Pokud je v genu IL1RN přítomna mutace -117 T/T (T/C) dochází ke zhoršené regulaci zánětu, což má za následek nekontrolovatelný zánět a s ním spojené úbytky kostní tkáně a vazebných epitelií v okolí zubu. Pokud jsou u pacienta taktéž přítomny mutace v genech pro IL-1α a IL-1β dochází k nekontrolovatelnému zánětu na parodontu a velmi rychlému úbytku kostní tkáně. Naopak protektivní genotyp IL1RN (C/C) inhibuje a velmi dobře reguluje vliv cytokinů IL1-α a IL1-β v místě zánětu.
IL-6 patří do skupiny významných modulátorů imunitní odpovědi s vlivem na celý organismus. Jeho účinky jsou např. spouštění horečky, odbourávání kostní tkáně, stimulace krvetvorby a další. Testovaná mutace -174 G/C má za následek zvýšenou produkci IL-6, což ve výsledku vede k prohloubení úbytku kostní tkáně. Rizikový genotyp GG je riskantní nejen pro rozvoj parodontitis, ale přispívá také k rozvoji dalších, systémových onemocnění, jako jsou různé druhy rakovin či kardiovaskulární onemocnění.
© Copyright 2025 GEN-TREND, s.r.o.