Diagnostika infekčnosti klíštěte jako zdroj informace pro léčbu pacienta.



Diagnostika infekčnosti klíštěte vyvinutá našimi specialisty je založená na detekci známých a unikátních sekvencí nukleových kyselin patogenů. Klíště pro vyšetření nemusí být živé a stačí i jen jeho větší část („tělo“ – ve kterém se nalézají především slinné žlázy a střevo). Zhruba 20% klíšťat na území České republiky přenáší některou ze závažných infekcí.

Všeobecně se riziko přenosu původců různých závažných infekcí-zoonóz (lymeská borelióza, klíšťová encefalitida) odvíjí od infekční dávky patogenního organismu, stavu imunitního systému hostitele i doby, po kterou bylo klíště přisáto. Pochopení způsobu přenosu dvou v Evropě nejvýznamnějších patogenních agens (virus klíšťové encefalitidy a spirochéty lymeské boreliózy) z klíštěte na člověka je důležité pro celkový odhad rizika rozvinutí choroby.

 

Způsob přenosu viru klíšťové encefalitidy

Virus klíšťové encefalitidy (KE) infikuje celý organismus klíštěte a po přisátí klíštěte dochází k velmi rychlému přenosu tohoto viru na hostitele (už během první hodiny po přichycení klíštěte).  Zároveň během sání klíštěte dochází k rychlému množení viru KE v těle klíštěte, z čehož vyplývá, že delší doba přisátí infikovaného klíštěte zvyšuje mnohonásobně riziko nákazy. 

 

Způsob přenosu spirochét lymeské boreliózy

U původců lymeské boreliózy je situace trochu jiná.  Spirochéty (bakterie způsobující lymeskou boreliózu –LB) se usídlují ve střevě klíštěte. Při zahájení příjmu potravy klíštětem (krve) se borelie aktivují, pomnožují a migrují do slinných žláz klíštěte. Spirochéty LB také musejí změnit své povrchové antigeny (z OspA na Osp C) a teprve poté jsou schopny úspěšného přenosu na hostitele a způsobit tak onemocnění u lidí či zvířat. Díky těmto znalostem víme, že pokud infikované klíště (bakteriemi způsobující LB) vyjmeme do cca 12-24 hodin od přisání, je riziko infekce naprosto minimální. Naopak čím delší doba sání, tím vyšší šance na rozvinutí onemocnění.

 

DOPORUČENÉ POSTUPY PŘI POZITIVNÍM VÝSLEDKU VYŠETŘENÍ KLÍŠTĚTE

Informace o infekčnosti klíštěte ještě neznamená, že daný člověk, na kterém klíště sálo, opravdu onemocní. Ovšem tato informace je nesmírně cenná pro další postupy a případná vyšetření u lékaře.

Klíšťová encefalitida i lymeská borelióza jsou onemocnění, u kterých občas v počátečních stádiích chybí specifické klinické projevy. Většinou se vyskytují „chřipkové“ příznaky, jako bolest hlavy, teplota, malátnost, ospalost, zduření mízních uzlin a další. Například u malých dětí nemusí být tyto příznaky vůbec rozpoznány; dítě může být jen spavější či ubrečenější. Proto je pro úspěšnou a včasnou diagnózu (a léčbu) důležitá informace o infekčnosti klíštěte. Ta umožní ošetřujícímu lékaři provést preventivní opaření k zabránění rozvinutí choroby do pozdnějších a hůře léčitelných stádií.

 

Lymeská borelióza

Při pozitivní informaci o infekci klíštěte spirochétami lymeské boreliózy je možné nasadit krátkodobou PREVENTIVNÍ antibiotickou léčbu - obvykle doxycyklin (200 mg) po dobu 4-10 dní. Případně lze vyčkat do prvních příznaků onemocnění (erythema migrans v místě sání klíštěte, únava, teploty…) a zahájit léčbu časně, bez čekání na testy hladiny specifických protilátek. Protilátky je možno detekovat až 4-6 týdnů od přisátí infikovaného klíštěte a v tu dobu je již onemocnění plně rozvinuté a hůře léčitelné, což vyžaduje podávání antibiotik nejlépe po dobu 21-28 dní. 

 

Klíštová encefalitida

Specifická léčba klíšťové encefalitidy neexistuje. Vždy jde jen o léčbu symptomů a podpůrnou léčbu. Proto je třeba už při pozitivním nálezu infekčních agens v klíštěti omezit především fyzickou námahu, vyhnout se stresu a pokud možno odpočívat. Imunitní systém lze podpořit vhodnou stravou se zvýšeným příjmem vitamínů a minerálů (stopových prvků).  Klíšťová encefalitida je onemocnění s různou intenzitou projevů, ve většině případů si imunitní systém s infekcí poradí. Lepší a mírnější průběh je u dětí, naopak horší a závažnější projevy jsou u osob starších, kde často pak přetrvávají dlouhodobé neurologické problémy.

Detekce viru klíšťové encefalitidy v klíštěti usnadňuje včasnou diagnostiku a v případě propuknutí infekce pomůže lékaři zvolit správnou a účinnou podpůrnou léčbu.

 

Závažně nemocní pacienti

U závažně nemocných pacientů, jako jsou onkologičtí pacienti, lidé po transplantacích či s pacienti s vrozenými či získanými imunodeficiencemi, je informace o infekčnosti klíštěte nesmírně důležitá a při pozitivním výsledku vede k okamžitému zahájení preventivní léčby (antibiotika u LB; klidový režim a podpůrné prostředky při KE). U antibiotické léčby se doporučuje doxycyklin (200mg) či amoxicillin (3g/den) po dobu 10-21 dní dle závažnosti onemocnění.

 

Těhotné ženy

 Význam informace o infekčnosti klíštěte je u těhotných žen nediskutovatelný. Zvláště u lymeské boreliózy, která se může přenášet na plod přes placentu. Včasná diagnóza pomůže cíleně zvolit vhodnou léčbu a tím zabránit poškození plodu. Vhodná antibiotika můžete najít v tabulce.

Přenos klíšťové encefalitidy z matky na plod nebyl do dnešní doby popsán a je velmi pravděpodobné, že k tomuto přenosu nedochází. Nicméně propuknutí klíšťové encefalitidy u těhotné je vážný stav ohrožující nejen matku, tudíž včasná informace o možnosti nákazy z infikovaného klíštěte je důležité v prevenci intenzity onemocnění.

 

Kojící ženy

Informace o infekčnosti klíštěte by neměla být důvodem pro přerušení kojení. Všeobecně známý pozitivní přínos mateřského mléka pro vývoj dítěte je nepopíratelný. Onemocnění matky lymeskou boreliózou nemůže kojící se dítě ohrozit, borelie se přes mléko nepřenášejí. Při nasazení antibiotik v léčbě lymeské boreliózy matky doporučujeme konzultovat vše i s dětským lékařem kojence, který zhodnotí rizika antibiotické léčby matky pro dítě.

Co se týče přenosu virů klíšťové encefalitidy z matky na dítě během kojení, tak přímé důkazy chybí. Ve vědecké literatuře je doloženo, klíšťová encefalitida je přenosná přes nepasterizované kozí mléko i na člověka. Studie prokazující přenos viru KE přes mateřské mléko chybí, nicméně další zástupci čeledi Fraviviridae (např. ZIKA virus) se kojením přenášejí. Bylo prokázáno, že ačkoliv k přenosu viru dojde, k rozvoji onemocnění v drtivé většině případů nedojde.  Mateřské mléko obsahuje protilátky proti dané infekci, které virus neutralizují a kojenci tak pomáhají v obraně proti onemocnění.

 

 

Těhotným a kojícím ženám bychom vřele doporučovali především vhodné preventivní opatření při pobytu v přírodě (repelenty, vhodná obuv, oblečení) a následně důkladné prohlídnutí po příchodu domu. Doporučení americké CDC je nejpozději do dvou hodin po příchodu domu důkladná prohlídka celého povrchu těla, osprchování a výměna oblečení.   

Vyšetření infekčnosti klíštěte si můžete objednat zde.